Mariánská poutní místa - takový byl název i téma další z řady přednášek pořádaných Městskou organizací KDU-ČSL v Třebíči, která se uskutečnila v pátek 16. října 2015.  Toto téma přijel prezentovat člověk nanejvýš povolaný - historik, vysokoškolský pedagog, místopředseda KDU-ČSL a předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Mgr. Jiří Mihola, Ph.D. Posluchači, které neodradilo ani extrémně nepříznivé počasí, rozhodně své účasti nelitovali. Dostali možnost dovědět se spoustu zajímavých informací o počátcích poutního ruchu na Moravě, o kterém nám vyprávějí tzv. zakladatelské legendy. Jsou to příběhy spojené se zázračnou událostí (nejčastěji uzdravení nebo pomoc v nebezpečí a nouzi), jejichž aktéry většinou nelze pro nedostatek pramenů spolehlivě historicky doložit či datovat. Legendy dokladovaly starobylost poutního místa a sehrály důležitou roli zejména v barokní době, a to i přes nápadnou podobnost některých z nich. Nejstarší moravská poutní místa - Velehrad, Tuřany, Křtiny a Žarošice spojují úctu cyrilometodějskou a mariánskou. Podobně jako v mnoha okolních zemích se stala úcta k Bohorodičce hlavním nosným pilířem křesťanských poutí na Moravě (na rozdíl od Čech, kde vedle úcty k Panně Marii existovala silná úcta k zemským patronům v čele se sv. Václavem). V období kolem r. 1240, kdy Moravě hrozil vpád Mongolů, se lid znovu utíkal pod ochranu Panny Marie. V tomto období mají své počátky další poutní místa, jako např. Svatý Hostýn nebo Vranov u Brna. Vzrůst poutní aktivity ve 13. století umožnil také prudký nárůst církevních řádů a jejich klášterů. K nejznámějším poutníkům českého i evropského středověku bezpochyby patřil král a císař Karel IV. Ten také daroval brněnskému augustiniánskému konventu sv. Tomáše ikonu Moravské divotvůrkyně a ochránkyně Brna ze 13. století., která byla podle tradice vytvořená rukou evangelisty sv. Lukáše. Brzy se stala nejznámějším a nejuctívanějším milostným obrazem Moravy.