MO KDU-ČSL Jemnice uspořádá dne 19.5.2016 od 18,00 hod. besedu s JUDr. Ing. Jiřím Karasem na téma  Pravda o Bělorusku. Všichni jsou srdečně zváni.

Jihlava, Rokytnice nad Rokytnou – Pater Jan Bula, jedna z hlavních obětí babického procesu, byl oběšen 20. května 1952 v Jihlavě. Po 64 letech jeho smrt tento pátek připomene Den Jana Buly.

Program začne v Bulově působišti v Rokytnici nad Rokytnou v pět hodin ráno, kdy místní kněz P. Jiří Plhoň odslouží jitřní smírčí pobožnost. V aule Vysoké školy polytechnické v Jihlavě mohou pak zájemci ve 14.45 hodin navštívit přednášku historika Michala Stehlíka, který se babickému případu dlouhodobě věnuje.

„Proces je opředen řadou mýtů. Dnes je hlavně neuvěřitelné to, jak rychle byly vyneseny rozsudky. První soud se konal za deset dní, aniž by byly provedeny základní expertizy. Po letech zkoumání se nedomnívám, že by StB byla hlavním režisérem samotné akce v babické škole, ale ihned ji využila jako záminku k rozpoutání monstrprocesů,“ uvádí Stehlík, jehož příbuzní byli také odsouzeni (Ludvík Stehlík st. 20 let a Ludvík Stehlík ml. 21 let žaláře).

Po jeho přednášce se uskuteční pietní akt u památníku obětem monstrprocesů před jihlavskou polytechnikou, na který je pozván i člen rady Konfederace politických vězňů Karel Linhart. Poté se účastníci přesunou do Rokytnice nad Rokytnou, kde se v 18.30 bude konat mše svatá. „Naší obce se proces dotkl přímo: jeden trest smrti a několik dlouholetých žalářů. Je to dodnes diskutované téma, které si připomínáme,“ říká někdejší starosta obce Josef Herbrych.

Program Dne Jana Buly, pátek 20. května:

5.00     jitřní smírčí pobožnost v Rokytnici nad Rokytnou

14.45   přednáška doc. Michala Stehlíka v aule VŠP Jihlava

16.45   pietní akt u památníku obětem justičních vražd před polytechnikou v Jihlavě

18.30   mše svatá v Rokytnici nad Rokytnou

Akci zaštítili místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, poslanec Vít Kaňkovský a primátor Jihlavy Rudolf Chloupek.

Jan Bula (24. 6. 1920, Lukov – 20. 5. 1952, Jihlava) byl na kněze vysvěcen v roce 1945. Jeho prvním a jediným působištěm byla právě Rokytnice nad Rokytnou. Tam ho v únoru 1951 kontaktoval jeho někdejší spolužák z gymnázia a pozdější vrah Ladislav Malý. Lhal mu, že unesl pražského arcibiskupa Berana a že by ho Bula mohl vyzpovídat. Bula nakonec i po varování jaroměřického faráře P. Podveského kontakty s Malým přerušil. Naposledy mu odmítl poskytnout zázemí 27. dubna. Ovšem hned poté, 30. dubna 1951, byl zatčen. Přestože v době letní vraždy byl ve vězení, byl zařazen do druhé „vlny“ obviněných. O jeho trestu smrti ale vedení KSČ rozhodlo už 10. 7. 1951. Po zamítnuté žádosti o milost byl 20. května 1952 oběšen. V roce 1990 byl posmrtně rehabilitován. Katolická církev zahájila řízení o jeho blahořečení. V lednu 2015 došlo k zapečetění obálek k přípravě blahořečení ve Vatikánu.

Více informací, doc. Michal Stehlík: 731 439 766 

Jihlava – Jak ruští agenti pronikají i mezi české generály, proč je Rusům vlastní expanzivní politika a jak se šíří ruská propaganda na webu. Na tyto a další otázky má odpovědět beseda s redaktorem Respektu Ondřejem Kundrou, který v pondělí 30. května v 18 hodin v gotické síni jihlavské radnice představí svou knihu Putinovi agenti. Diskutovat s ním bude historik Michal Stehlík.

Besedu inicioval náměstek jihlavského primátora Jaromír Kalina (KDU-ČSL). „Téma je mi blízké a je aktuální. Bezpečnostní rizika Putinovy politiky se opět odhalila během rusko-ukrajinského konfliktu a při dezinformacích ruské propagandy při uprchlické krizi. Rusko stále neztrácí zájem o Česko, proto je pro mě pořád bezpečnější přimknout se k EU a plnit své závazky vůči NATO,“ říká Kalina. Akcí chtějí lidovci navázat na přednášku České křesťanské akademie o Rusku, kterou v Jihlavě měl místní rodák zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Ondřej Kundra je novinář, který se mj. věnuje investigativním tématům, nefunkčnosti justice a činnosti tajných služeb. Od roku 1999 spolupracuje s týdeníkem Respekt, nyní vede jeho domácí redakci. V roce 2011 získal novinářskou Křepelku. V anotaci jeho nové publikace Putinovi agenti (nakl. Bizbooks) stojí: „Vstup Česka do NATO a EU ve veřejnosti posílil přesvědčení, že nám žádná velká rizika nehrozí. Jenže zatímco jsme se věnovali byznysu, cestování, zábavě nebo práci, Rusko odsud nestáhlo své agenty, naopak v posledních letech jejich řady výrazně posílilo. Dostali řadu úkolů, politické krytí od vedení Kremlu.“ (tz)